Způsobí Španělsko rozklad Schengenu? Po obnovení hraničních kontrol mezi evropskými státy kvůli rozhodnutí španělské vlády přijímat statisíce migrantů a následném vypuknutí krize na tamních hranicích volá stále více států. Od mnoha z nich zaznívá návrh „infiltrované“ Španělsko ze schengenského prostoru úplně vyhodit.
Možnost opětovného zavádění hraničních kontrol či vyloučení Španělska zmiňuje hned několik evropských zemí kvůli promigrační politice Madridu, spočívající v rozhodnutí legalizovat statisíce migrantů a následné extrémní migrační krizi, kdy do země míří desetitisíce Afričanů denně.
Země, která pod vedením premiéra Pedra Sáncheze dostala již přes milion žádostí o legalizaci pobytu od příchozích migrantů, čelí naprostému zhroucení svých hranic a do španělské africké enklávy Ceuta mělo proniknout až kolem 50 tisíc migrantů za jediný den.
Absolutní zhroucení španělských hranic kvůli omezení ostrahy marockých bezpečnostních složek během tamního státního svátku, které běžně pomáhají střežit vstup na španělské území, vyvolalo v téměř 84tisícové Ceutě krizi, kterou se nedaří tlumit z důvodu neschopnosti španělských bezpečnostních složek cokoliv činit – z rozhodnutí španělského nejvyššího soudu totiž mají zakázané hromadné deportace a centrální vláda regionu vzkázala, že mu nedovolí ani vyhlášení nouzového stavu, jelikož migrační krize pro jeho vyhlášení podle ní nestačí. Zprvu se madridská vláda vzpouzela i vyslání armády k ochraně hranic.
Krizi se podařilo zmírnit jen díky rozhodnutí mladých mužů, kteří vtrhli do země, vrátit se do Maroka, s čímž Ceutě silně pomáhají marocké úřady a spolupracují při jejich repatriacích. List El País informoval, že se již podařilo Maroku přijmout nazpět až 48 300 migrantů a v Ceutě zůstalo pouze 1 700 příchozích. Podle redakce tohoto listu příchozí mladíci sami nebyli spokojení se situací ve Španělsku a rozhodli se proto pro návrat. Stěžovali si, že se na ně nedostalo ubytování ani možnost odcestovat přímo na evropskou pevninu.
Situace však vyvolává otázky, co by se stalo, kdyby migranti návrat do Maroka odmítli a kdyby nebyl repatriacím a spolupráci otevřený i samotný Rabat. Mnohé evropské státy tak rázně volají po vyhození Španělska ze Schengenu, pokud si nedokáže ochránit své a zároveň i evropské hranice.
Dění spustilo silnou diplomatickou roztržku Španělska s Itálií, která oznámila, že pozastavuje platnost Schengenské dohody se Španělskem. Italské ministerstvo vnitra nařídilo uzavření námořních a vzdušných hranic se Španělskem a s Francií Řím koordinuje také navýšení počtu kontrol na pozemních hranicích.
„Snímky z Ceuty jsou šokující a znovu ukazují, že nekontrolovaná nelegální imigrace představuje konkrétní hrozbu pro bezpečnost evropských hranic. Setkala jsem se s ministrem vnitra Matteem Piantedosim. Itálie nebude nečinně přihlížet. Svoláváme příslušné orgány a po těchto schůzkách jsme připraveni zasáhnout, včetně mimořádných opatření na ochranu našich hranic a zajištění bezpečnosti našich občanů, jako je pozastavení schengenského prostoru se Španělskem. V otázce nelegální imigrace neustoupíme ani o píď: politika této vlády bude i nadále zaměřena na ochranu našich hranic, zastavení obchodníků s lidmi a zajištění účinných repatriací,” napsala před rozhodnutím italská premiérka Giorgia Meloniová.
Největší nelibost Madridu pak způsobila slova italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho, jenž přímo vyzval k vyloučení Španělska ze Schengenu a ze situace na španělských hranicích obvinil tamní vládu a migrační politiku španělského premiéra Pedra Sáncheze. Server Politico píše, že ji označil za „hluboce chybnou“ a prohlásil, že „vytváří podněty k obchodování s lidmi“, což vedlo k předvolání italského velvyslance v Madridu.
Itálie se však zastaly i další země a k vyloučení Španělska ze schengenského prostoru vyzvalo také Švédsko, Finsko či Dánsko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová v pátek prohlásila, že Evropská unie (EU) by měla zvážit všechny možnosti po masivním přílivu migrantů z Maroka do španělského severoafrického města Ceuta, včetně vyloučení Španělska ze Schengenské dohody.
Finsko a Rakousko se pak připojily k italské výzvě k uzavření schengenských hranic po masovém příchodu migrantů do španělské Ceuty. „Španělsko zcela selhalo v ochraně vnějších hranic schengenského prostoru před infiltrací,“ prohlásila finská ministryně vnitra Mari Rantanenová.
Rakouský kancléř Christian Stocker označil vývoj v Ceutě za „jasný varovný signál“ a poznamenal, že takové podmínky „nemají v EU místo“ a vyzval Madrid, aby splnil své povinnosti tím, že zajistí, aby „ani jediný nelegální migrant nevkročil na evropskou pevninu“. „Pokud se situace ve Španělsku vyvine způsobem, který bude vyvíjet tlak na naše státní hranice, uděláme vše, co je v našich silách, abychom je ochránili – v případě potřeby to může zahrnovat i dočasné uzavření schengenských hranic,“ avizoval s dodatkem, že „rozhodnutí sociálnědemokratické španělské vlády udělit povolení k pobytu tisícům nelegálních migrantů se ukázalo jako další pobídka k nelegální migraci“.
Schengenský prostor je pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít také podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš podle ČTK uvedl, že je absolutně skandální, že si člen Evropské unie může vést migrační politiku založenou na legalizaci pobytu nelegálních migrantů ve chvíli, kdy přístup Unie je opačný.
Španělský premiér Pedro Sánchez reagoval na výzvy zemí, které kvůli situaci v Ceutě vyzvaly k uzavření schengenského prostoru s jeho zemí, sdílením statistik Frontexu, které ukazují, že přes Itálii do EU měl vstoupit v posledních pěti letech až dvojnásobek ilegálních migrantů. „Solidarita a empatie jsou volitelné. Respekt k evropským smlouvám a faktům nikoli,“ argumentoval se slovy, že „není čas na rozdělování“, ale spíše na „pokračování v budování silné a jednotné EU“.
Dění však nenechává v poklidu ani dříve migrantům doširoka otevřené Německo. To nyní oznámilo, že hodlá pokračovat v hraničních kontrolách i po konci léta, přestože ty vyvolávají neustálý spor Berlína s Bruselem, který volá po pokračování otevřených hranic uvnitř Schengenu.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt podle serveru Euractiv.com avizoval, že hraniční kontroly budou prodlouženy „i po září“. „Naše úspěchy v potlačování nelegální migrace musí být zachovány a dále rozvinuty,“ uvedl.
Německý kancléř Friedrich Merz pak Maroko vyzýval, aby „okamžitě přijalo zpět nelegální migranty“.
S doporučením, jak má Madrid v budoucnu postupovat, se ozval polský premiér Donald Tusk. Španělsku doporučil, aby se s migranty nepáralo a postupovalo jako Polsko, které zpřísnilo azylové zákony a hraniční řízení a vybudovalo účinné bariéry na hranici s Běloruskem. „Investovali jsme miliardy eur a nasadili tisíce vojáků, policistů a pohraničníků. Španělsko musí následovat náš příklad, pokud má Schengen přežít,“ zdůraznil.
Radek Kotas