Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se v podcastu Ministr & Mileniál vrátil k následkům 11. září. Západ začal šířit demokracii „mečem“, diplomacii odsunul na okraj a vsadil na sílu. Dnes varuje, že podobně jako Afghánistán může nakonec dopadnout i Ukrajina.
Právě při dnešním (článok bol publikovaný 11. septembra 2026 – pozn. red.) 25. výročí útoků Zaorálek připomněl, že jejich příběh nekončí samotným 11. zářím a následnou reakcí Spojených států. Klíčové je prý sledovat i plány, které už předtím vznikaly v okruhu amerických neokonzervativců. „Pro některé lidi kolem George Bushe mladšího bylo 11. září darem z nebe,“ řekl v podcastu Zaorálek.
Připomněl think tank Projekt pro nové americké století, který vznikl v roce 1997 a prosazoval posílení americké vojenské moci a role USA jako globálního hegemona. „V tom textu najdeme dokonce větu, že na to, abychom měli dost prostředků pro tohle, potřebovali bychom nějakou katastrofickou událost, nějaký nový Pearl Harbor,“ uvedl.
Právě útoky z 11. září podle Zaorálka vytvořily politické podmínky pro uskutečnění změn, o nichž se předtím jen diskutovalo. „Dostali šanci, legitimitu, rozpočet, politickou volnost. Provedli obrovské změny,“ pokračoval.
Demokracie „mečem“
Vedle výrazného rozšíření dohledu nad společností se otevřel prostor pro přijetí nové bezpečnostní doktríny. Ta znamenala zásadní posun: možnost vojenských zásahů bez souhlasu spojenců, obcházení institucí typu OSN, preventivní údery proti předpokládaným hrozbám a snahu udržovat drtivou vojenskou převahu. „Najednou s tím byl souhlas, všichni byli vystrašení. Oni vlastně využili toho traumatu, které lidé utrpěli, zneužili ho politicky,“ řekl Zaorálek.
„Myšlenka byla: budeme šířit demokracii mečem. Všude tam, kde je potenciál nějakého odporu, bez ohledu na mezinárodní právo a na názory těch zemí,“ uvedl Zaorálek.
„Je pro mě strašně důležité zdůraznit, že strach, který ta událost a trauma vyvolaly, vedl k tomu: Držte hubu. Lidé to musí respektovat a běda, pokud si myslí něco jiného, než že jsme vyhlásili válku teroru. To je něco, čemu se musíme všichni podřídit,“ popsal exministr zahraničí.
Zaměřil přímo na neokonzervativní ideologii, která podle jeho slov určovala část americké reakce po 11. září. Nešlo prý jen o boj proti terorismu, ale o představu, že Spojené státy mají svět aktivně přetvářet podle vlastního obrazu. „Problém byl, že to bylo vyživeno ideologií. Takovou ostrou, jestřábí neokonzervativní ideologií,“ řekl, že část lidí kolem tehdejší administrativy byla přesvědčena, že Amerika má právo i povinnost zasahovat tam, kde vidí potenciál odporu či hrozby.
Tento přístup se netýkal jen Afghánistánu. „Byla tam skutečně představa postupného vniknutí do všech těch zemí – Íránu, Iráku, Libye, Sýrie – a všechny je prostě srovnáme a vytvoříme tam pravděpodobně demokratické režimy,“ uvedl Zaorálek.
Představu, že lze Afghánistán přebudovat v demokratickou zemi, označil Zaorálek za chybnou už od samého počátku. „Bylo to neuvěřitelně nákladné, trvalo to dvacet let a zaplatily za to životy stovky tisíc civilních obyvatel,“ řekl. „Řeklo se: my se s těmito zločinci nebudeme bavit. Je to křížová výprava proti zlu, proti kterému je všechno dovoleno,“ popsal.
„11. září vedlo k tomu, že byla odsunuta diplomacie, odsunuta zahraniční politika,“ poukázal, že tuto proměnu dobře ilustruje i rozdíl v penězích, které Spojené státy věnovaly na obranu a diplomacii. „Jestli to předtím bylo tak, že se peníze dávaly na obranu a diplomacii třináct ku jedné, pak se ten poměr změnil na sto ku jedné,“ uvedl.
Většina prostředků začala proudit do armády, bezpečnostních složek a zpravodajských služeb. S tím se prosadilo i přesvědčení, že problémy lze řešit především silou. „Prostě se řeklo: Armáda to vyřeší, síla to všechno vyřeší,“ poznamenal exministr.
Důsledky tohoto obratu podle Zaorálka pociťujeme dodnes. „To je také důvod, proč dneska nejsme někde schopni nic dojednat. Decimace diplomacie byla dlouhodobá věc a 11. září to odsouvání diplomacie a vyjednávání ještě urychlilo,“ poukázal.
A co když Ukrajina dopadne jako Afghánistán?
Právě v tom Zaorálek vidí spojení mezi dědictvím 11. září a dnešní válkou na Ukrajině. Jako varování připomněl Afghánistán. Západ tam dvacet let odmítal jednat s Talibanem, aby mu nakonec po odchodu země prakticky znovu připadla. „Ti Talibanci v Afghánistánu byli zlosyni, se kterými jsme se nechtěli bavit, a nakonec jsme jim tam všechno nechali. To je paradox,“ uvedl.
Podobného konce se obává i na Ukrajině. „Samozřejmě nás napadá, jestli to s tím Ruskem na Ukrajině nedopadne stejně. Tak dlouho odmítáme jednat, až se nakonec ukáže, že vlastně tomu Rusku spadne do klína všechno, podobně jako to spadlo tomu Talibanu,“ varoval Zaorálek.
Za hlavní chybu považuje použití vojenské síly bez jasného politického cíle. „Takhle dopadá použití vojenské síly bez jakéhokoliv politického cíle a strategie,“ uzavřel.
Natálie Brožovská