Institut Václava Klause

Nová polská ministryně školství v Tuskově vládě Barbara Nowacká prohlásila, že „od dubna budou na [polských] základních školách zakázány domácí úkoly“. Nowacká navíc očekává, že „pozitivní krok tímto směrem povede za pár let ke stejnému rozhodnutí i polské střední školy“. Polsko v tomto levicovém vzdělávacím radikalismu vůbec není samo. Povinnost zadávat a vypracovávat domácí úkoly […]

Nesouhlas Senátu Parlamentu ČR s tzv. Istanbulskou úmluvou vyvolal v českých médiích hysterickou vlnu smutku, nesouhlasu a obviňování senátorů ze strany aktivistů z „čecháčkovstní“, „zaprděnosti“, lhostejnosti k osudu žen, na nichž je pácháno násilí atd. Celkem pasivní veřejnosti je vnucován názor, že se musíme před našimi „vyspělými“ západními partnery znovu stydět, tentokrát za svou zaostalost

Naše země má dlouhou a pohnutou historii. Neminuly nás žádné dramatické události dějin – náboženské i světové války, cizí okupace, revoluce, totalitní režimy i období demokracie. Přesto se zdá, že jsme v dnešní éře,charakterizované především planým plkáním na sociálních sítích, totálně zhloupli a ztratili jakoukoliv historickou paměť. Zdá se, že neodvratně směřujeme k tomu, zopakovat temné kapitoly minulosti znovu, a v ještě  horší podobě. Prožili

Dlouhá desetiletí sleduji – jen o jeden rok mladšího než jsem já – německého novináře Bruno Banduleta. Už je samozřejmě ze svých významných postů dávno „emeritován“, ale to mu umožňuje být nad věcí a neobávat se vyhazovu z práce. V německém týdeníku Junge Freiheit uveřejnil v polovině prosince článek s názvem „Die ukrainische Tragödie“, který je výrazně koncepčnější než

Poslechněte si audiozáznam novoročního vydání pořadu Kupředu do minulosti s Václavem Klausem a Martinou Kociánovou na stránkách Rádia Universum kliknutím SEM. Martina Kociánová: Pane prezidente, přeji vám hezký první den nového roku. Vítejte. Václav Klaus: Děkuji pěkně. Děkuji za pozvání. Martina: Já děkuji za to, že jste ho přijal, a za to, že se se mnou podíváte do nového roku, a zároveň

Je advent. Pro někoho vrchol nákupní horečky, pro někoho festival bukolického kýče, pro někoho chvíle, kde se navzájem potřebujeme tak nějak víc a blíž. Za pár týdnů zdraží teplo, ale to prý teď řešit nebudeme. A když už, tak jedině teplo planetární. O adventu oprašujeme svou víru. Nevěřící člověk neexistuje. Věří každý. Věřit a předpokládat,

Minulý týden jsem cestoval po konferencích v relativně blízké střední Evropě. Viděl jsem spoustu staré dobré Evropy a normálně se chovajících lidí, na straně druhé důkazy toho, že jsme svědky téměř neuvěřitelných věcí. A to nemluvím o České republice. V Německu mi ukazovali krátké internetové video s nadpisem Deutschland Aktuell, jehož poselství zní: „kdo peníze má, z Německa se vystěhovává,