Institut Václava Klause

Když před čtyřmi lety končilo prezidentství Donalda Trumpa, zdálo se, že jeden z nejvíce neuralgických bodů mezinárodní politiky posledního třičtvrtě století – arabsko – izraelský konflikt – postupně směřuje k nadějnému utišení. Trumpově administrativě se podařilo docílit průlomu ve postupném smíření Izraele s arabskými státy. 15. září 2020 byly pod patronátem USA podepsány tzv. Abrahamovské […]

Někteří komentátoři dnes tvrdí, že woke ideologie je za zenitem. Zmiňoval to v poslední době například Ondřej Štindl v Echu (i když on měl na mysli spíše Spojené státy, což je asi něco trochu jiného). Po tom, co k člověku dolehly útržky ze zahájení pařížské olympiády a z následné debaty nad přijetím podoby úvodního ceremoniálu širokou veřejností, to

Již podruhé v poválečné historii naší země ti, kteří jí vládnou, přijali za svůj cíl uskutečnění levicové utopie. Zavázali se k tomu zahraničním hegemonům a iniciativně se jej snažili a snaží realizovat. Prvním případem bylo budování komunismu, tím druhým je naše současnost s jejím bojem proti klimatické změně a vším ostatním s tím spojeným. V obou případech se

Volby do Evropského parlamentu žádnou zásadní a rychlou změnu ve směřování Evropské unie nepřinesly a ani přinést nemohly. To bylo jasné předem. Plyne to z omezeného významu dané instituce i ze situace v klíčových členských zemích a v rozpoložení jejich voličů, které se mění jen pomalu a pozvolna. Jednu podstatnou změnu však po volbách na

Minulý týden, přestože první prázdninový, byl bohatý na významné politické události. Nejen způsobem, kterým proběhly, ale zejména tím, co signalizují i co pro budoucnost mohou znamenat. Volby ve Velké Británii: je dobře, že konzervativci drtivě prohráli Ve Velké Británii se konaly parlamentní volby. Drtivě, jednoznačně a zcela rozhodně vyhráli labouristé (ze 650 křesel jich získali

Předsedové tří významných středoevropských stran Viktor Orbán, Andrej Babiš a Herbert Kickl oznámili vznik nové politické frakce v Evropském parlamentu. Ze všech stran byli za toto rozhodnutí okamžitě zahrnuti nesmiřitelnou kritikou – od nálepkování „bezvýznamní se spojili s bezvýznamnými“, přes urážky typu „populisté, extrémisté a fašisté spolu“ až po neuvěřitelné osočení z vytváření jakési „páté

Názory maďarského premiéra Viktora Orbána znám docela dobře. Dlouho ho sleduji, mám možnost s ním několikrát ročně mluvit, občas ho vidím a poslouchám na různých mezinárodních akcích, na kterých bývám stejně jako on přítomen. Teď jsem se přistihl, že jsem – v jistém chaosu před evropskými volbami – nesledoval jeho projev, který přednesl 1. června