Ochrana dětí? Ne, otravování lidí. Internetový zákon v praxi

Britskou aktivistku za práva zvířat Anneku Svenskou vyslýchala policie jen kvůli příspěvku na sociálních sítích, v němž kritizovala využívání psů při laboratorních testech. Policie navíc doporučila, aby Svenska absolvovala kurz „myšlenkových dovedností.“ Poté, co se do věci vložila organizace Free Speech Union, policie vyšetřování ukončila. Dan Vávra ze Společnosti na obranu svobody projevu upozorňuje, že přesně k takovým případům vedou zákony jako Digital Service Act, prosazovaný Evropskou unií.


Britská policie navštívila aktivistku za práva zvířat Anneku Svenskou v jejím domě kvůli příspěvku na sociálních sítích. Dva policisté jí koncem června oznámili, že se mohla dopustit přestupku podle zákona o online bezpečnosti „Online Safety Act.“ Jako možné řešení jí podle dokumentů předložených policií nabídli přiznání k postování nepravdivé zprávy s úmyslem způsobit škodu a absolvování dvou online kurzů nazvaných „myšlenkové dovednosti“ a „dopad trestné činnosti“. Svenska po konzultaci s právníkem nabídku odmítla a vyšetřování bylo následně zastaveno bez dalších opatření.

Případ se týkal krátkého videa, které Svenska zveřejnila v lednu a v němž kritizovala praktiky spojené s využíváním štěňat plemene beagle pro laboratorní výzkum. Stížnost podle policie podala společnost MBR Acres, která v Cambridgeshire provozuje chovnou stanici psů určených pro výzkumné účely. Firma tvrdila, že o jejím podnikání a činnosti byly na internetu zveřejněny nepravdivé informace a mohly poškodit pověst společnosti a mít pro ni finanční důsledky.

Svenska si však stála za svými slovy. Uvedla, že informace týkající se likvidace anatomického odpadu v MBR Acres byly podle ní přesné a že před jejich zveřejněním své údaje ověřila. Zdůraznila také, že jednala v dobré víře a v souladu se zákonem. Po konzultaci s právníkem se proto rozhodla nepřijmout podmínky navrhovaného řešení.

Svenska, která moderuje pořad Animal Watch zaměřený na divokou přírodu a práva zvířat, návštěvu policistů označila za velmi nepříjemný zásah. „Policie mě rozhodně zastrašovala, velmi mě to stresovalo a bylo to absolutní narušení osobní integrity,“ řekla deníku The Telegraph. Podle ní mohou podobné policejní návštěvy zastrašit i další lidi, kteří nemají možnost nebo odvahu okamžitě vyhledat právní pomoc. Sama uvedla, že právě konzultace s právníkem jí umožnila navrhované řešení odmítnout.

Aktivistka zároveň zpochybnila způsob využití policejních zdrojů a upozornila na otázku svobody projevu ve Velké Británii. „Je to opravdu podivné, a to, co policie navrhovala – že musím absolvovat online kurz ‚myšlení‘ – přece nežijeme v románu George Orwella 1984,“ uvedla. Poukázala také na to, že v době policejního vyšetřování došlo v místě jejího bydliště k loupeži na poště, kterou podle ní policie nevyřešila. „Právě teď se páchají skutečné trestné činy a já mám prostě pocit, že já sama nikdy nic špatného neudělám,“ dodala.

Podle Svenské případ poukazuje na širší otázku, jakým způsobem mohou být právní předpisy týkající se internetového obsahu zneužívány vůči lidem, kteří kritizují firmy nebo instituce. Podobný názor vyjádřil také Lord Young, generální tajemník organizace Free Speech Union, která Svenské s případem pomohla. Podle něj byl zákon o online bezpečnosti původně určen především k ochraně dětí na internetu, nikoli k řešení kritiky namířené proti velkým společnostem.

„Místo toho ho však příliš horliví policisté využívají k tomu, aby ušetřili velké společnosti trapné kritiky ze strany aktivistů,“ uvedl Young, který před dvěma lety exkluzivně hovořil pro ParlamentníListy.cz.

Podle Younga se případ Svenské očividně dotýká omezování svobody projevu a Svenska pouze využila svých demokratických práv. Poté, co se do věci vložila organizace Free Speech Union policie vyšetřování ukončila bez dalších opatření.

Na případ na Facebooku upozornil Dan Vávra ze Společnosti na obranu svobody projevu, který varoval před zneužíváním podobných zákonů na ochranu online prostředí, jak je prosazuje Evropská unie. „Gestapo v Británii. Pardon, na Ostrově šílenců. Paní napsala na internet, že se jí nelíbí, jak jakási firma zachází s mrtvými psy, na kterých dělá pokusy. A v tu chvíli se jí objevilo u dveří gestapo a požadovalo po ní, aby absolvovala převýchovný kurz, přijala záznam u policie, nebo se nechala sebrat,“ nechápe Vávra, co se děje v civilizované zemi.

„Firma, kterou paní kritizovala, si stěžovala, že to není pravda a že se jich to dotklo a podle naprosto retardovaného zákona ´Online safety act´, kde za šíření ´dezinformací´ můžete vyfasovat až 51 týdnů v kriminále, to gestapu z Ostrova šílenců stačí, aby vás někdo nutil jít ne převýchovu a vyhrožoval vám zatčením,“ informuje Vávra, jaké má daný zákon parametry.

Naštěstí se do toho zapojila partnerská organizace Společnosti pro obranu svobody projevu britská The Free Speech Union – freespeechunion.org. „Je ovšem naprosto šílené, že pouhé nařčení v zásadě naprosto kýmkoliv a z čehokoliv a to bez jakéhokoliv důkazu, může vést na Ostrově šílenců k návštěvě gestapa, vyhrožování a nebo dokonce zatčení. Bez soudu. Bez dokazování. Až vám zase někdo bude vykládat, že nutně potřebujeme DSA, abysme ochránili děti. Tam totiž jsou stejně gumové paragrafy o hate speechy,“ dodal Vávra varovně.

Jakub Makarovič